Spory o vadné výrobky: proč budou mít zákazníci navrch

Evropská unie přijala novou směrnici o odpovědnosti za vadné výrobky. Ta po 30 letech nahrazuje stará pravidla a nově pod pojem "výrobek" řadí i software nebo systémy umělé inteligence. V minulém článku jsme se věnovali obecným změnám, které směrnice od 9. prosince 2026 přinese.

Změny dopadnou i na spory mezi zákazníky a výrobci. Nová pravidla dají zákazníkům i soudům do rukou silnější karty proti výrobcům. Jak se na to připravit?

Vyrovnání nerovnosti mezi zákazníkem a výrobcem

Doteď platilo, že důkazní břemeno nesl v soudním sporu hlavně zákazník – musel prokázat, že výrobek byl vadný a že právě tato vada způsobila škodu. Jenže u moderních výrobků (software, AI, složité stroje) je to pro běžného člověka skoro nemožné, protože nemá přístup k technickým informacím. Představte si, že zákazníkovi selže software. Zatímco výrobce zaměstnává tým IT specialistů se znalostí zdrojového kódu, zákazník vidí jen zamrzlou obrazovku.

Směrnice proto umožňuje, aby soud nařídil výrobci zpřístupnit důležité důkazy (např. logy, technickou dokumentaci, části zdrojového kódu). Vyrovnává se tím nepoměr ve znalostech mezi výrobcem a zákazníkem.

To ale jen pokud je to přiměřené a nezbytné. Zákazník nemůže například vyžadovat seznam zaměstnanců kvůli porouchanému monitoru.

Soud musí chránit vaše obchodní tajemství. Včas proto předložte soudu řádně odůvodněnou žádost o zachování důvěrnosti vašich důležitých dokumentů. Na tomto místě určitě doporučujeme oslovit právníka. Sepsání kvalitní žádosti o zachování důvěrnosti není jednoduchý úkol. Její příprava rukou zkušeného právníka zvýší šanci na úspěch.

Když důkazy nedodáte, soud bude předpokládat vadu výrobku

Směrnice mluví jasně. Pokud odmítnete zpřístupnit důkazy, soud automaticky předpokládá, že je váš výrobek vadný.

Neznamená to automatickou prohru, ale důkazní břemeno se obrací proti vám jako výrobci – vy pak musíte aktivně dokazovat opak.

Důkazy může žádat i výrobce

Nová směrnice myslí i na to, že v nevýhodě nemusí být vždy jen zákazník. I výrobce může u soudu požádat o zveřejnění informací zákazníka.

Pokud například zákazník tvrdí, že jeho notebook vybuchl, ale odmítá ho výrobci ukázat, výrobce může u soudu požádat, aby zákazník důkaz (notebook) předložil. Zákazník následně musí důkazy zpřístupnit.

Požadavek výrobce musí být přiměřený. Soud nedovolí výrobci, aby si vyžádal úplně všechno – jen to, co opravdu souvisí se sporem.

Vyvratitelné domněnky

Aby se zákazníkům dokazování ještě víc usnadnilo, směrnice zavádí několik tzv. vyvratitelných domněnek – tedy situace, kdy soud automaticky předpokládá, že výrobek byl vadný nebo že právě jeho vada způsobila škodu. Neznamená to, že výrobce automaticky prohraje, ale že musí aktivně dokázat opak a startovní pozici má o dost těžší. Kdy to nastane?

• výrobce nedá soudu důkazy → soud předpokládá, že byl výrobek vadný

• výrobek nesplňuje bezpečnostní normy → soud předpokládá, že byl výrobek vadný

• škoda vznikla při běžném používání kvůli zjevné závadě (například když se z nového kávovaru začne kouřit při přípravě první kávy) → soud předpokládá, že byl výrobek vadný

• vada vede k typické škodě (například pokud se prokáže, že notebook měl vadnou baterii, která vzplanula, už se nemusí dokazovat, že právě tato baterie způsobila spálený stůl) → soud předpokládá příčinnou souvislost mezi vadou a škodou

Pokud má zákazník nepřiměřené obtíže s prokázáním vady (například jde o složitý software, kam nemá přístup), ale dokáže aspoň doložit pravděpodobnost vady nebo příčinné souvislosti, soud také vychází z toho, že chyba byla na straně výrobce.

Výrobce není bez šance

Všechny tyto domněnky jsou vyvratitelné – výrobce může přinést důkazy, že jeho výrobek vadný nebyl, nebo že škodu nezpůsobil. Jen startovní pozice se pro něj zhorší. Neznamená to ale ztrátu sporu.

Směrnice platí pro výrobky uvedené na trh po 9. prosinci 2026

Nová směrnice zakotvuje přísnější pravidla pro výrobce a poskytuje širší ochranu a lepší postavení pro uživatele výrobků. Z tohoto důvodu je pro výrobce výhodnější, aby na ně byla aplikována stará pravidla.

Proto výrobcům doporučujeme uvedení výrobků na trh před 9. prosincem 2026. Záleží také samozřejmě, jak se nová směrnice přepíše do českých zákonů. Neočekává se ale, že by se česká pravidla od evropského textu příliš lišila.

Pokud si nejste jistí, co nové změny znamenají pro váš byznys, ozvěte se nám. Ukážeme vám, jak se na nové podmínky připravit.

Autoři: Dominik Brož a Liliana Kuželková, právníci advokátní kanceláře Legitas