7 nejčastějších otázek, které padly na Reshoperu

24.02.2020

Veletrh Reshoper je pro rok 2020 za námi. Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas měla možnost působit na Reshoperu jako poradce v oblasti práva. Nápor dotazů v poradenské zóně byl značný, přesto se některé otázky stále opakovaly. Přinášíme vám proto praktické odpovědi na 7 nejčastějších dotazů.

1. Máme e-shop a nevíme, zda a případně jak máme chránit značku?

Nejčastěji se v dotazech opakovalo téma, jak chránit značku svého e-shopu. Povídali jsme si o tom, jak ochránit nejen logo, ale vlastně celý vizuální styl. A proč je dobré mít registrovanou ochrannou známku.

--------

Příklad z praxe
Tomáš prodává oblečení. Snaží se budovat svůj brand, aby zákazníci věděli, že jeho obchod není jen jeden z tisíce, ale nápaditý butik. Jednoho dne, ale objeví, že

  • web konkurence vykazuje nápadně stejné barvy a křivky

  • auta konkurence mají polepy, které připomínají jeho e-shop

V tomto případě bychom poradili obrátit se na Tomášova vykutáleného konkurenta s argumentací postavenou na pravidlech nekalé soutěže. Nevýhoda je, že (velmi zjednodušeně řečeno) bude potřeba prokazovat, kdo tady byl dřív a byl současně známější a úspěšnější.

Pokud by Tomáš měl včas zaregistrovanou ochrannou známku, kterou by chránil, jak své logo, tak barevný vizuální styl, bylo by to s konkurencí mnohem jednodušší. U ochranné známky bude rozhodovat datum registrace. Takže je fromálně snažší prokázat, kdo si svůj brand vymyslel dříve.

--------

Zaregistrujte si ochrannou známku k vašemu brandu včas (logo, claim, barvy). Až se váš projekt stane úspěšný, může být komplikovanější prokazovat, kdo koho vlastně napodobuje. Prevence je základ. 

2. Jaká ochranná známka je pro nás vhodná, když podnikáme nejen v ČR ale i na Slovensku, Maďarsku a Polsku?

Pokud značka zní stejně pro všechny jazykové mutace, pak není nic jednoduššího než registrovat ochrannou známku EU. V případě, že v každé členské zemi chcete chránit jiné slovní označení, bude to na zvážení každého jednoho případu.

Doporučujeme se už při vymýšlení vaší značky zamýšlet nad tím, co se bude dít v případě expanze. V praxi to znamená, že zjistíte, které domény jsou volné. Nezapomeňte prohledat také registrované ochranné známky pro EU, případně i ty celosvětové. Může se totiž stát, že název vašeho brandu je už v jiné členské zemi registrován ve stejných třídách produktů.

3. Marketplace. Jaké základní dokumenty bych si měl obstarat?

Marketplace je soudě podle počtu dotazů trendem pro rok 2020. Připomínáme, že máme novou legislativu, která se týká zprostředkování služeb a zboží. 

Od 20. 7. 2020 začne platit nové Nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb. 

Všichni, kdo chtějí online zprostředkovávat prodej zboží nebo služeb (např. Slevomat, Amazon, Fler) by měli upravit svou dokumentaci a online prostředí tak, aby bylo v souladu s tímto nařízením. Vzhledem k tomu, že se jedná o nařízení, které teprve bude účinné, není moudré v tuto chvíli kopírovat VOPky velkých hráčů.

Pokud jste provozovatelem platformy typu marketplace, budete potřebovat kvalitní VOPky, neboť z jedné strany jednáte s podnikateli (B2B) a na druhé straně se spotřebiteli (B2C). V tomto případě bychom "lidovou tvořivost" spíše nedoporučovali.

Nepodceňujte ani zpracování osobních údajů s přihlédnutím k tomu, jaké marketingové parády budete chtít provozovat. Zásady zpracování osobních údajů bude dokument, bez kterého se neobejdete. A doporučujeme zpracovat také poučení o cookies, kterými vybavíte váš web.

4. U nás ve firmě pracuje hodně lidí na IČO. Je to v pořádku nebo se musíme bát švarcsystému?

Z naší zkušenosti a z výzkumů společnosti Online People s.r.o. víme, že zaměstnanci v e-commerce tendují spíše k volněji a flexibilněji nastaveným vztahům. Online byznys a e-commerce zvláště proto potřebuje pracovní pozice ukotvit svobodněji, než je dáno zákoníkem práce. Bude záležet na tom, co máte s tzv. "ičařem" sjednáno ve smlouvě. Zároveň platí, že "papír snese všechno". Proto je stejně důležité jako smlouva i vaše faktické nastavení vzájemného vztahu

Inspekce práce často k věci přistoupí matematicky (fakturace pro jednoho klienta v řádu 80 % může znamenat problém) a je proto dobré mít připravenou správnou argumentaci. Lidé, kteří pro vás pracují, zaměstnanci nebo freelanceři by měli mít jasno v tom, kdo je kdo. 

Jak se vyvarovat švarcsystému a jiným rizikům freelancera jsme se rozepsali v článku pro www.domena.cz >>>

5. Jak mám postupovat, když spotřebitel nevyzvedne dobírku?

Nevyzvednuté dobírky trápí snad úplně každého e-shopaře. Situace je ale nepřehledná. Nelze se totiž spoléhat pouze na znění občanského zákoníku, podle kterého bychom situaci celkem přehledně rozzuzlili ve prospěch e-shopaře.

ČOI totiž vykládá práva spotřebitele primárně v souladu se směrnicí na ochranu spotřebitele, tedy tzv. eurokonformě. A podle nás trochu svérázně.

Ve chvíli, kdy zákazník formálně odstoupí od smlouvy (těch je menšina), má spotřebitel podle výkladu ČOI právo na vrácení všech finančních prostředků, které na nákup vynaložil. Vrací se cena zboží plus nejlevnější poštovné, pokud nenastane některá z výjimek (zboží je opotřebované). Jinými slovy odstoupit od smlouvy, která byla uzavřena distančním způsobem (e-shop) lze, aniž k převzetí zboží došlo.

Citace k odstoupení od kupní smlouvy z průvodce spotřebitele ČOI:

"..Je vaším právem od smlouvy uzavřené přes internet odstoupit do 14 dnů od převzetí zboží. Nesmí se však jednat o situaci, kdy je to zákonem vyloučeno. Odstoupení od smlouvy je možné i předtím, než si zboží převezmete."

ČOI spotřebitelský průvodc>>>

Co když ale zákazník ani formálně neodstoupí, tedy ani nepošle e-mail ani nezavolá (a těch bude většina)? Pak je podle ČOI potřeba se k zákazníkovi chovat stejně, tedy vrátit peníze.

Jak z toho ven? Existují tři možnosti a bude záležet na tom, jak jste vnímaví k riziku:

A) Vymáhat náhradu nákladů, které marnou dobírkou vznikly alespoň tam, kde spotřebitel formálně neodstoupil. Rizikem je, že už samotné ustanovení ve VOP, které říká, že provozovatel e-shopu je oprávněn vymáhat náklady vzniklé s nevyzvednutou dobírkou může být ČOI vnímáno jako krácení práv spotřebitele.

B) Smířit se s tím, že spotřebitel prostě dobírku vyzvedávat nebude a e-shop to bude platit

C) Vyzkoušet možnost A) a v případě sankce ze strany ČOI se obrátit na naši advokátní kancelář Legitas. Situace se nám jeví nepřehledná a nebojíme se říct přitažená za vlasy. Možná by celé věci prospělo rozhodnutí soudu. Ideálně toho Nejvyššího.

6. Podmínky sledování zaměstnanců, hlavně kamerovým systémem. Za jakých podmínek je to legální?

Mnoho dotazů se týkalo požadavků zaměstnavatelů na stanovení podmínek pro legální sledování produktivity zaměstnanců. Způsoby se různí - od GPS po sofistikované kamerové systémy, které kombinují zpracování biometrických osobních údajů (nejčastěji rozeznávání obličeje nebo evidence pomocí otisků prstů). Doporučujeme se držet následujících pravidel:

  • jakékoliv monitorování zaměstnanců musí být nezbytné, tj. požadovaného výsledku nelze dosáhnout jinak (třeba obyčejnou evidencí docházky)
  • souhlas se zpracováním osobních údajů zaměstnanců v případě monitorování spíše nepoužíváme, neboť každý souhlas by měl být svobodný a kdykoliv odvolatelný 
  • tam, kde půjde o údaje biometrické, je to obráceně a výslovný souhlas bude naopak potřeba
  • záznam neukládáme déle než 72 hodin (jinak to bude potřeba hlouběji vysvětlit)
  • cedule, která o monitoringu oblasti informuje by měla obsahovat nejen identifikaci správce, ale poučení o právech monitorovaných (informace vrstvíme)
  • zaměstnanci musí být vždy o způsobech sledování transparentně informováni (např. formou směrnice)
  • sledování je není možné provádět soustavně a na všech místech, kde se zaměstnanec pohybuje (na kameru v kanceláři raději zapomeňte)
  • tyto činnosti bude potřeba zohlednit do vašich interních procesů, které se týkají GDPR (např. často na vás dopadne povinnost zpracovat analýzu DPIA)

7. Mám e-shop a vlastně nevím, zda mám všechno správně nastaveno?

Otázka, která se dá považovat za evergreen a vlastně se na ni nedá jednoznačně odpovědět. Dali jsme proto dohromady alespoň základní checklist toho nejdůležitějšího, co si jako e-shopař pohlídat:

  • správné označení provozovatele e-shopu, jinak se můžete dostat na black list nedůvěryhodných e-shopů, který vede ČOI (název podnikatele, sídlo, IČO, údaj o zápisu v obchodním nebo živnostenském resjtříku)

  • kvalitní VOP, které respektují povinné informace pro spotřebitele a specifika produktu, který prodáváte. Je dobré si dát pozor, abyste nekrátili spotřebitele na jeho právech

  • zásady zpracování osobních údajů s respektem k vašim marketingovým aktivitám.

  • Transparentní poučení o cookies

  • reklamační řád (alespoň pro spotřebitele)

  • pozor na autorská práva k fotkám a popiskům produktů (víte, čím krmíte svůj feed?)

  • informace o možnostech platby a dopravy

  • správně nastavený košík (mj. když už máte na konci checkbox stran newsletteru, tak ideální je varianta "nepřeji si dostávat newsletter")

  • jako bonus můžete zvážit ochrannou známku k vašemu brandu

Právní minimum pro e-shopaře přehledně popsala Petra Stupková na posledním Shopcampu. Mrkněte na záznam z přednášky a dozvíte se víc.

V Legitas advokátní kanceláři vám rádi připravíme všechny dokumenty pro váš e-shop na míru a poradíme vám, jak s těmito dokumenty pracovat. Zkuste třeba náš balíček E-shopař v sekci Výhodné balíčky >>>

Nenašli jste odpověď právě na vaše dotazy? Máte nějaký konkrétní problém? Ozvěte se nám. Rádi se vám budeme věnovat - po e-mailu nebo osobně :)

Odebírejte právní novinky ze světa onlinu

Vaše osobní údaje jsou u nás v bezpečí. Přečtěte si naše Zásady zpracování osobních údajů.